Únor – měsíc hladu začal vydatnou oblevou, jakoby se chtěl zbavit všeho, co se nakumulovalo z předchozích období. Cokoliv se nezdravě nahromadí, zanikne, aby bylo opětovně dosaženo rovnováhy. Alespoň tak to funguje v živých systémech. Bezuzdně hromadí jen lidé a pro tyto účely si vytvářejí umělé systémy, kterými tuto skutečnost obcházejí. Obleva je ale přirozeným návratem do počátečního stavu. Uprostřed lesního království to během ní vypadá jako v džungli. Z korun stromů stékají pramínky vody, tu a tam ti přistane na hlavě sněhová čepice nebo potkáš rozmrzelého medvěda, který se právě probudil. O pár dní později tutéž krajinu – očištěnou a melancholickou – sevřou ledové kleště mrazu a běda každému, kdo si jen na chvíli pomyslel, že přišlo jaro.
