Zběžně jsem si prohlédl mapu a mou pozornost zaujalo několik nakupených vrstevnic s prameny paprskovitě se sbíhajících potůčků jedné horské říčky. Les je zde poměrně neprostupný, čemuž nepomáhají ani četné skalní strže obklopené podmáčenou půdou. Pro nespoutaného dokonalý ráj. Vyrážím proti proudu k prameni jako za starých časů dobyvatelé neznámých civilizací. Možná je to právě odvěká touha stále něco objevovat, která člověka naplňuje radostí z poznání. Někdo rád drby, jiný vrby – avšak kolik tajemství ukrývá pár metrů čtverečních lesa, o tom by se dalo napsat bezpočet knih.
