Nukleární zima

Ráno vylezl jsem ze srubu a upadnu na hubu; včera slunce, smích a kocovina, dneska nukleární zima. To zjištění hrůzné, že za dveřmi mrzne, pochopil jsem v mžiku, kdy z hloupého zvyku olízl jsem kliku. Na matraci pro legraci poskakují dva tučňáci a polární medvěd dal o sobě vědět, že pokecáme v devět – jak to asi pozná, když tma je všude hrozná? Párek starých netopýrů, co měli za komínem díru, připomněl mi v zkratce, že jediná šance pro záchranu míru je vakcinace proti válce. A to by to pak hrálo, aby zase nepřišlo jaro!